Film “Operacja Dunaj” o polskim czołgu, który w sierpniu 1968 zgubił się w jednej z czeskich wiosek realizuje polski reżyser Jacek Głomb. Obraz jest filmową adaptacją sztuki teatralnej i powstaje w polsko-czeskiej koprodukcji – relacjonuje największy czeski dziennik Lidove noviny na swoich stronach internetowych zamieszczając liczne zdjęcia z filmowego planu.


Film Operace Dunaj o polském tanku, který se v srpnu 1968 ztratil v jedné èeské vesnici, natáèí polský re¾isér Jacek Glomb. Snímek je filmovou adaptací divadelní hry a vzniká v èesko-polské koprodukci.

Peloton cyklistù se jako jeden mu¾ ohlédne. Ani pohled na ruský tank T 34 zaparkovaný pøed polorozboøenou hospodou ale nezpomalí jejich tempo. Mo¾ná a¾ za dal¹í zatáèkou jim bleskne hlavou, ¾e je podveèer 20. srpna, ale to u¾ se k nim nedonese. “Kamera, akce!“ Re¾isér Jacek Glomb dává v polské vesnièce Karpniki nedaleko èeských hranic povel k dal¹í scénì filmu Operace Dunaj o polském tanku, který jel v roce 1968 okupovat Prahu, ale po cestì se ztratil.

“Byla to zcela pøirozená spolupráce,“ popisuje vznik èesko-polské koprodukce Operace Dunaj producent Rudolf Biermann. “Takových jasných, èistých koprodukcí, kdy se èást filmu odehrává v Èesku, a je tedy potøeba zajistit èeské obsazení, není mnoho,“ dodává Biermann, jeho¾ firma In Film Praha se na filmu podílí zhruba dvaceti procenty. Zbytek financí projektu s rozpoètem 56 milionù korun, který ho tak øadí do kategorie velkých polských produkcí, zaji¹»ují Poláci. Film je èásteènì za¹títìný i oddìlením èesko-polských vztahù v polském parlamentu.

Výchozí situace, která dva národy rozdìlovala, je tak po ètyøiceti letech paradoxnì spojuje. Obì strany v nadnárodnosti filmu také vidí jeho hlavní potenciál. Promlouvá minimálnì ke dvìma národùm. “Aby byl projekt ekonomicky úspì¹ný, musí na èeském trhu v prùmìru dosáhnout hranice 300 tisíc divákù, v Polsku sice 600 tisíc, ale zase je to mnohem vìt¹í trh, tak¾e ta ¹ance na úspìch je tu vìt¹í,“ vysvìtluje Biermann.

Operace Dunaj je filmovým pøepisem úspì¹né divadelní hry, která je na repertoáru divadla v polské Legnici. Právì pozitivní reakce publika pøivedly debutujícího re¾iséra Glomba k nápadu udìlat z divadla film. Ve høe hráli èeskoslovenské obèany, kteøí se musejí vypoøádat s nenadálou situací, kdy jim do hospody nabourá tank okupaèní armády, pol¹tí herci. Pro nì byla vymy¹lena speciální øeè, kterou Poláci vnímali jako èe¹tinu.

Ve filmu u¾ re¾isér potøeboval vìt¹í autenticitu. Vyu¾il tedy kontaktù a znalostí èeského prostøedí absolventky re¾ie na pra¾ské FAMU Kingy Debské (na podzim zaène natáèet svùj debut, opìt pravdìpodobnì v koprodukci s Èeskem, v hlavní roli s Annou Geislerovou, která se pro roli uèí polsky) a èeskoslovenské role obsadil pomìrnì elitní hereckou sestavou. Tvoøí ji Eva Holubová, Bolek Polívka, Jaroslav Du¹ek, Jiøí Menzel, Jan Budaø, Rudolf Hru¹ínský ml. nebo Martha Issová, èerstvá dr¾itelka herecké ceny z karlovarského festivalu.

Do rolí polských tankistù obsadil re¾isér napøíklad syna Jerzyho Stuhra Macieje nebo jednu z nejvìt¹ích hvìzd polského filmu Zbigniewa Zamachovského. Eva Holubová hraje ¹armantní hostinskou Andreu “velící“ hostinci, jeho¾ hlavní výzdobou jsou umìlohmotné parohy a vlajeèky fotbalových týmù. Na kredenci za výèepem se skví pìkná so¹ka ze samorostu, cedulka hlásá IV. cenovou skupinu a ve výbìru sortimentu jsou cigarety Clea i èervená a ¾lutá limonáda.

Typicky provinèní hospodu 60. let jí pomáhá obhospodaøovat Issová coby její dcera Petra. Jaroslav Du¹ek znovu – podobnì jako v Pelí¹kách a Pupendu Jana Høebejka – dostal roli komunisty. “Chlapci, soudruzi vojáci, dovolili jsme si pøipravit vám na cestu proviant,“ louèí se u¾ ponìkolikáté se svou typickou dikcí se skupinou tankistù nastoupených pøed jejich strojem. Ostatnì Glomb pøiznává, ¾e styl Høebejkovy práce je mu blízký.

Role, v ní¾ se objeví Jiøí Menzel, se zøejmì nevyhne pøemítání nad tím, zda jde o pøímý odkaz na jeho oscarový film Ostøe sledované vlaky. Menzel si zahraje pøednostu stanice pana Kulku, který má dokonce rád holuby. Re¾isér jakýkoliv zámìr popírá. Prostì je to jen ¹»astné setkání scénáøe a obsazení. Jiøí Menzel má kromì pøednosty stanice i jinou, prozaiètìj¹í roli.

Na návrh producenta Biermanna funguje pøi natáèení filmu také jako supervizor. “Na place to vypadá tak, ¾e se obèas ptám na jeho názor a on se zase ptá mì, co má dìlat se svojí rolí. U¾ jsme spolu sledovali také natoèený materiál,“ popisuje Menzelovu roli Glomb, vystudovaný historik, který ale “zbìhl“ k divadlu. “Není to tak, ¾e by pan Menzel nìjak obtì¾oval nebo ¾e by snad jeho supervize byla formální. Funguje trochu jako ¹edá eminence,“ dodává.

Naprosto zásadní roli hraje ji¾ zmínìný tank, kolem kterého se mnohé toèí – konflikty i milostná vzplanutí. ©táb tank získal ze soukromého vojenského muzea v Rokycanech, které svoji spolupráci s filmem zaèalo na Obecné ¹kole a jeho technika jezdí napøíklad i v dramatu Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem.

Profesionalizovaná èeská armáda odmítá filmaøùm techniku pùjèovat. Ani polská armáda nechtìla na projektu spolupracovat, údajnì proto, ¾e film nevykresluje polskou armádu v dobrém svìtle. Filmaøi, a nejen Glombùv ¹táb, tak vìt¹inou spoléhají na soukromníky.

Na place na tank dohlí¾í Franti¹ek Koch. “Poslední dobou ubývá témat z období II. svìtové války. Toèí se hlavnì o konfliktu v bývalé Jugoslávii nebo o roce 1968, proto je nejvìt¹í zájem o ruské tanky. Výhledovì máme v plánu dal¹í dva projekty z roku ’68,“ staèí je¹tì doøíct Koch, ne¾ ho ¹táb odvolá, aby s tankem pro úèely zábìru popojel.

Stroj se pohnul smìrem ke stavení, nad jeho¾ vchodem rudý transparent s hvìzdou hlásá: Ani zrno nazmar. V¹em Rusákùm nazdar. Místní stavení se na chvíli promìnilo v JZD. Plakáty na nástìnce vyzývají k obèanské soudr¾nosti proti ruské invazi a zvou na koncert Marty Kubi¹ové konající se 30. srpna 1968.

Ukazatele posílají jedním smìrem do Jièína, druhým do Hradce Králové. První je 8 km, ten druhý 55 km. Teï jsou ukazatele jen souèástí dekorace, do Hradce ani Jièína byste se podle nich nedostali. Ukazují ale do budoucnosti. Zaèátkem záøí se ¹táb pøesouvá na èeské území, do okolí Sobotky. Tady pobude deset dní, bìhem nich¾ se napøíklad natoèí konfrontace polských a ruských vojákù, a pak se na pìt dní pøesune do kasáren poblí¾ Var¹avy.

Film by mìl pøijít do kin symbolicky 21. srpna 2009. Místo premiéry je zatím v jednání. Uva¾uje se o Praze, Var¹avì nebomístì na polskoèeské hranici.

(Jindriska Blahova,“Tank v supervizi Jiøího Menzela”, www.lidowki.cz, 25.08.2008)