Drukuj
Polsko-czeska koprodukcja „Operacja Dunaj” zamierzała pokazać inwazję z sierpnia 1968 roku jako absurdalną farsę. Tymczasem największy problem filmu to ten, że jest to historia o niczym. Dzięki aktorom film Głomba da się oglądać, ale nic ponadto – ocenia Vojtìch Rynda.

Polsko-èeská koprodukce Operace Dunaj chtìla pojmout invazi ze srpna 1968 jako absurdní fra¹ku. Lákavý nápad v¹ak rozmìlnila v hospodském tlachání a televiznì statických výstupech.

Invaze vojsk Var¹avské smlouvy se pro filmaøe stává oblíbeným námìtem. Zatím se jej v¹ak nedaøí poøádnì vyu¾ít. Velmi slibnì se sice jeví snímek Ireny Pavláskové Zemský ráj to na pohled, ten v¹ak do kin nastoupí a¾ v listopadu. Zato Anglické jahody, které mìly premiéru loni na podzim, se pøíli¹ nepovedly. Mnoha jejich ne¹varù se dopou¹tí i polsko-èeská koprodukce Operace Dunaj.

Film re¾iséra Jacka Glomba jde pro¹lapanou cestou malých, osobních, "kuchyòských" dìjin na pozadí velkých historických událostí. A to témìø doslova: kuchynì se v Operaci Dunaj nachází ve venkovské hospodì, v ní¾ se odehraje velká vìt¹ina dìje.

V hospodì místní oslavují odchod do dùchodu jiného ¹tamgasta a pøednosty stanice pana Kulky. Stìnou do sálu znenadání projede obstaro¾ní polský tank Beru¹ka, jeho¾ ètyøèlenné posádce se podaøilo ztratit se hned za hranicemi. Zatímco se osazenstvo Beru¹ky pokou¹í najít spoleènou øeè s místními a spravit s jejich pomocí rozbitý tank, z hlavního voje je vyrá¾í hledat rázná majorka Gronzlová s podpantofláckým man¾elem...

Slova místo èinù


S Anglickými jahodami má Operace Dunaj spoleèné skákání mezi dìjovými liniemi a to, ¾e se odehraje prakticky bìhem jediného dne. Film zároveò vychází z Glombovy divadelní inscenace a trojí jednotu se marnì pokou¹í rozbít skoky v prostoru. Pøemírou dialogù se pak sna¾í maskovat absenci dìje.

A to je nejvìt¹í problém Operace Dunaj: je takzvanì "o nièem". K èemu po plátnì defilují áèkoví èe¹tí herci, jako Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Du¹ek a spousta dal¹ích, kdy¾ nemají co hrát? Drtivá vìt¹ina filmu sestává z monotónního deklamování replik, které o obsah (napøíklad kritika èeské i polské národní povahy) usilují stejnì marnì jako o humor (hlá¹ky jako "ty jsi chytrá jako Hlas Ameriky"). Divadelní topornost podtrhává laciná symbolika typu holuba lapeného do klece. Trapnem pak film ¾hne ve scénách, kdy mají èe¹tí herci hrát bodøe opilé venkovany.

Operaci Dunaj nelze upøít historickou vìrnost ve výpravì i v nìkterých dìjových detailech (nìkteøí z okupantù skuteènì vìøí, ¾e jedou Èechy "osvobozovat", zatímco domácí se jim brání kradením silnièních smìrovek). Vìt¹inou se v¹ak jen rochní v národních stereotypech a sbírá síly k "poselství", ¾e jsme pøece v¹ichni jenom lidi.

Èe¹i toti¾ po poèáteèním odporu a následné pasivní rezistenci obrátí, pøijmou vojáky za své a zaènou se s nimi bratøit – do té míry, ¾e si vojáèky rozebere trojice holek na vdávání, které se kolem hospody motají. Rádobykomiènost, s ní¾ se domácí bránili cizákùm, ustoupí neobratným pokusùm o sbli¾ování, je¾ nejsou o nic zábavnìj¹í.

Pobryndaná pivní poetika

Chtìný je i humor spoèívající v ha¹teøení Gronzlové s man¾elem. A u¾ úplnì absurdnì pùsobí výstup, v nìm¾ se Kulka probudí zamèený na záchodì a rozhodne se demonstrativnì zemøít. Operace Dunaj nakonec doklopýtá k ulepené selankovité idyle, jen¾e ta musí být opìt s koòskou dávkou divadelní nevyhnutelnosti rozmetaná. Film korunuje závìr nesmyslnì vypjatý a dramaturgicky zcela naivní.

Zejména díky hercùm se na Glombùv film dívat dá. Jen¾e není proè. Operace Dunaj pro¹umí jako libovolný díl "nováckého" pokusu o sitcom s názvem Hospoda. S ním má vedle prostøedí, pobryndané pivní poetiky a Jiøího Menzela v hereckém obsazení spoleènou zejména televizní statiènost. Ve finále by bylo jedno, kdyby mìl snímek stopá¾ o pùl hodiny krat¹í nebo del¹í: jeho stavba by zùstala stejnì plochá a výpovìï chudá. Srpen 1968 si na zajímavé filmové ztvárnìní musí je¹tì poèkat.

(Vojtìch Rynda, „Operace Dunaj: Srpen 1968 jako ospalá selanka”, www.lidovky.cz, 28.07.2009)