Zbłąkany i mocno sfatygowany polski czołg przezwany „Biedroneczką” jest jednym z uczestników sierpniowej inwazji „zaprzyjaźnionych” wojsk. Zbiegiem nieszczęśliwych okoliczności załoga czołgu omyłkowo trafi do spokojnej, maleńkiej czeskiej wioski i wjedzie wprost do miejscowej gospody. Tak w fabułę polsko-czeskiego filmu „Operacja Dunaj”wprowadza na swojej oficjalnej stronie jego czeski dystrybutor – firma Bonton Film. Zapowiedzi towarzyszy rozmowa z reżyserem Jackiem Głombem.

Zbloudilý a zastaralý polský tank s pøezdívkou Beru¹ka je jedním z úèastníkù srpnové invaze spøátelených vojsk. Vinou série ne¹»astných náhod posádka tanku omylem zabloudí do ospalé èeské vesnièky, kde skrze zeï projede a¾ do hospody. Tak zaèíná komedie Operace Dunaj, pøíbìh z 21. srpna 1968, který má neèekanì zábavný rozmìr.

Úspì¹ný polský divadelní re¾isér Jacek Glomb pod umìleckým dohledem Jiøího Menzela vyvoøil komediální film o jednom ostøe sledovaném polském tanku, který se støetl s èeskou realitou.

„Chtìl jsem natoèit to, èemu se v Polsku øíká komediodram, èesky tragikomedie. Zajímá mì historie z pohledu èlovìka, ne ideologie. Je to film o porozumìní," øíká re¾isér Glomb. Film vychází z divadelní inscenace, kterou Jacek Glomb úspì¹nì uvedl v divadle v polské Legnici.

Re¾isérovi se podaøilo na obou stranách „barikády“ shromá¾dit výjimeèné obsazení. To polské zastupuje jeden z nejpopulárnìj¹ích polských hercù souèasnosti Maciej Stuhr (syn slavného Jerzyho Stuhra), to èeské pak sestava, na kterou by byl py¹ný ka¾dý castingový re¾isér: Jiøí Menzel, Eva Holubová, Rudolf Hru¹ínský ml., Jaroslav Du¹ek, Boleslav Polívka, Martha Issová, Jan Budaø ...

 
Rozhovor s re¾isérem filmu Jackem Glombem


Mohl byste popsat vývoj tohoto projektu, jak vznikal?
Nejdøív byl klukovský sen, aby si èlovìk mohl vlézt do tanku, kdysi o tom snili v¹ichni kluci v Polsku, proto¾e jsme vyrostli na seriálu Ètyøi z tanku a pes, na váleèných filmech. Potom – èasté výjezdy s divadlem do Èeska, taky do tìch míst, která polská armáda okupovala v roce 1968. A jakási kyselá nálada v tamních hospodách, jako¾e je v¹ecko v poøádku, ale moc nás tam nemilovali. Z toho se zrodil nápad na základì dìtských snù vyprávìt polsko-èeský pøíbìh „pro pochopení”. Zbavit ony ¹patné doby v na¹ich vztazích zlého kouzla.

Vy jste re¾íroval a pan Menzel dozíral. Jak ta spolupráce technicky probíhala?
Pan Menzel je ve svém oboru profesionál, já se taky sna¾ím o profesionalitu. Tak¾e to byla spolupráce profesní. Pøed natáèením jsme probírali scénáø a nìkteré z jeho poznámek scénáristé uvedli do ¾ivota. Nìkolikrát jsme hovoøili o pøístupu k realizaci bìhem natáèení. Nav¹tìvoval nás, mì a Jiøího Bro¾ka, støihaèe, pøi støíhání a zva¾ovali jsme jednotlivá øe¹ení. Ne v¾dycky jsem s jeho návrhy souhlasil, ale to je v takové situaci normální.

Jak osobnì poci»ujete rozdíl mezi re¾írováním na jevi¹ti a filmovým natáèením?
Miluji divadlo a nikdy je nezradím. V divadle, pøi práci na pøedstavení, je èas na proces, pouva¾ování, zmìnu koncepce. Budu si nìkdy je¹tì chtít zkusit film? V¹echno závisí na tom, jak Operaci Dunaj pøijmou diváci, jak se bude distribuovat atd. Urèitì bych se nechtìl vzdát divadla, to bylo, je a bude pro mì nejdùle¾itìj¹í místo. Ve filmu mi vadil vìèný spìch, v¹elijaké standardy, ¾e „tak to má být”, produkèní zvyklosti. Ale na druhé stranì byla práce na tomto filmu skuteèné dobrodru¾ství. V realizaèním týmu jsem potkal skvìlé lidi, za mnoho jim vdìèím, zvlá¹» neocenitelná byla spolupráce s Jackem Petryckým, výborným polským kameramanem, kterého poznamenala práce s Krzysztofem Kieślowským a Agnieszkou Hollandovou.
 
Jaký je základ pøíbìhu? Je to naprostá fikce, anebo jste na¹el nìjaké pozadí skuteèné události ze srpna 1968, o které film vypravuje?
Na zaèátku byla – anekdota? Legenda? O tanku s polskou posádkou, který se ztratil u Złotoryje, 15 km od Lehnice (Legnice), kde vedu divadlo a kde sovìtský ¹táb pøi ta¾ení proti Èeskoslovensku vydával roku 1968 rozkazy. Vykládají se o tom v¹elijaké vìci, ¾e vojáci dezertovali, ¾e se zbláznili a vytáhli proti NDR, ¾e se utopili v jezeøe… Takové pøíbìhy, kterým jedni vìøí a druzí ne… Moje víra nebyla nic moc, dokud v jedné historické práci nenapsali, ¾e takový a takový tank se ztratil…

Pøekvapilo vás nìco, kdy¾ jste se pøipravoval a studoval události roku 1968?
Vystudoval jsem historii a dìjiny mì moc nepøekvapují. Snad jenom to, jak rozmanitì Èe¹i uva¾ují o tom, co se tehdy odehrávalo. Jedni tvrdí, ¾e celý národ byl proti Rusùm, ¾e v¹ichni stáli jako jeden mu¾ za Dubèekem. Kdy¾ se ale èlovìk poøádnìji prohrabe papíry, nebylo to v¾dycky tak, jak bychom chtìli vìøit. A je¹tì nìco – v èásti polského dùstojnického sboru je dodnes ¾ivé pøesvìdèení, jaká to byla z vojenského hlediska naprosto skvìlá operace, ¾e vojensky bylo v¹echno OK…

Jak Poláci tyto události pøijímají a jak chápou „vlastní“ úèast?
Jako bychom tak nìjak tu na¹i „intervenci” v osma¹edesátém zametali pod koberec. Jakoby se stydíme, ¾e jsme jednali jako okupanti, ale zas tak moc se nestydíme, proto¾e to ne my, ale ONI, èili Rusáci. Kulaté výroèí invaze jsme obe¹li po ¹pièkách – zøejmì to vyplývá z toho, ¾e si dr¾íme pøesvìdèení o výjimeènosti polského národa, jaký je hrdinný, neochvìjný atd. A tady takovej prù¹vih… Taky to chceme na¹ím filmem odèarovat.

Myslíte, ¾e publikum bude reagovat podle národnosti rùznì?
Samozøejmì. V Polsku nyní pøistupujeme k historickým tématùm jenom vá¾nì, pøesto¾e váleèné komedie u nás tradici mají. Ale to bylo dávno. Tak¾e u¾ samotný pøístup k tématu bude vzbuzovat rùzné pocity. Ale to jsme také pøedpokládali. O kousku polských dìjin jsme chtìli vyprávìt v èeském duchu. Doufám, ¾e se to díky skvìlé spolupráci s èeskými herci povedlo. ®e je to zèásti èeský film. Vy toti¾ stále vyprávíte o svých dìjinách takto.

Operace Dunaj má výjimeèné obsazení, z Polska stejnì jako z Èeska. Bylo tì¾ké vtáhnout tolik slavných hercù do tohoto projektu?
Chacha, to je tajemství mého re¾isérského kouzla... Ale vá¾nì: od zaèátku mi bylo jasné, ¾e takový film musíme udìlat spoleènì s Èechy. Proto¾e pøíbìh se týká ve stejné míøe Polska i Èeska, Èeskoslovenska, domníval jsem se, ¾e by to mìla být opravdová polsko-èeská koprodukce, se v¹ím v¹udy, jaká dosud v na¹ich filmových vztazích nebyla. Vzájemnost, ne jen spoluúèast. A kdy¾ jsme vìdìli, ¾e urèitì zamìstnáme èeské herce, stále za to troufnout si na ty nejlep¹í. Jsem rád, ¾e se to podaøilo, velkou zásluhu na tom má Kinga Dębská, která absolvovala pra¾skou filmovou akademii a uvedla mì do tamního prostøedí. A èeského producenta Rudolfa Biermanna, který nám umo¾nil spolupráci s panem Menzlem. Polské hvìzdy Zbyszek Zamachowski, Maciej Stuhr a Tomek Kot, to jsou ve skuteènosti velice normální lidi. Prostì se jim zalíbil pøíbìh, který film zachycuje. S Tomkem Kotem to bylo takové setkání po letech. Pochází z Lehnice, hereckému umìní se uèil jako adept v na¹em divadle a u¾ jako student divadelní ¹koly v Krakovì hrál jako diplomovou roli Hamleta v na¹em lehnickém pøedstavení.

Ve filmu je hodnì zábavných scén, které vyplývají z podobností a rozdílù v jazyku Polákù a Èechù. Jest nìco, co vás v èe¹tinì pøekvapuje nebo udivuje?
Tak to u¾ bude urèitì a¾ do skonání svìta, ¾e èeský jazyk bude pøipadat legraèní Polákùm a polský jazyk Èechùm. O tom je ten film taky. O zábavných jazykových paradoxech. Nejrad¹i mám scénu, jak se Edek zlobí na Floriána, proto¾e ten o nìm tvrdí, ¾e „chova“ holuby. Polsky „chować“ (chovaè) znamená nìco poøádnì schovávat, ukrývat. A Edek pøece holuby „nechová“, on je „hoduje“!


(„Operace Dunaj: v kinech od 23.7.”, www.bontonfilm.cz, 20.07.2009)