Drukuj
Realizacja polsko-czeskiego filmu „Operacja Dunaj” i 40. rocznica inwazji na Czechosłowację była okazją do rozmowy, którą z Maciejem Stuhrem grającym jednego z polskich czołgistów uczestniczących w agresji, przeprowadził reporter czeskiego Metra Ale¹ Meèíø. Czy film pomoże w zrozumieniu i porozumieniu między Czechami i Polakami?


JELENIA GÓRA.
Do tankistické uniformy se v souèasnosti obléká polský herec Maciej Stuhr. Hraje toti¾ polského vojáka ve filmu Jacka Glomba Operace Dunaj, který se zabývá srpnovou okupací. Bìhem natáèení poskytl Metru rozhovor.

Jak Poláci vnímají svou úèast na srpnových událostech v tehdej¹ím Èeskoslovensku?

Vyrùstal jsem v atmosféøe, v ní¾ se o roce 1968 mluvilo jenom stydlivì, cítili jsme se hloupì za to, co se stalo. Ale udivilo nás, kdy¾ jsme se o to zaèali více zajímat, ¾e vìt¹ina Polákù tak neuva¾ovala. Bylo k vám vysláno polské vojsko a v¹em to pøipadalo správné, a to díky tehdej¹í propagandì. V Èechách mìla øádit reakce a vìt¹ina lidí tomu vìøila. A na hranicích stály polské matky, které v rukou dr¾ely køí¾e a prosily Boha, aby po¾ehnal polským vojákùm. Vìøily, ¾e je ta válka spravedlivá. Není to tedy tak, jak se bì¾nì øíká, ¾e by to chtìli jenom komunisti. Teprve roku 1981, kdy hrozila intervence sovìtských vojsk do Polska, jsme si uvìdomili, co jsme to udìlali. Tak¾e k pochopení do¹lo a¾ pozdìji.

V Èechách a¾ na malé výjimky filmaøe toto téma pøíli¹ nepøitahuje...

Myslím si, ¾e je dobøe, ¾e ten film dìlají Poláci, a ne Èe¹i. Ti to znají. Chceme se s tím smíøit. Sice to u¾ nenapravíme, ale chceme jasnì øíct: Tak to bylo. My jsme tam byli, my jsme tam vjeli s tím tankem, znièili jsme v Èechách hospodu (zápletka filmu, pozn. red.). Ale na druhé stranì ná¹ film není a¾ zas tak vá¾ný, je tam i hodnì legrace. Ale je to zasazené do historie, která ukazuje, jak to bylo.

Mohl by film Operace Dunaj Polákùm a Èechùm pomoci v porozumìní tomu, co se tehdy stalo?

Myslím, ¾e ano. Bylo by dobré, a¾ lidi pùjdou z kina, tak aby si øekli: Aha, to bylo o tom 68. Ta historie sama je asi nepøitáhne. Ale mohou pøijít na oblíbené herce a pak o tom pøemý¹let.

Jak se podle vás dnes Poláci vyrovnávají s­temnìj¹ími stránkami svých dìjin?

Poláci mají hodnì tìchto témat. Nejsou to jen Sudety, není to jen rok 1968, ale jsou to i ®idé. Rok 1968 je z nich nejmen¹í, proto¾e vládne pøesvìdèení, ¾e jsme s komunismem skoncovali, ¾e s ním nemáme u¾ nic spoleèného. To byli oni, ne my. Napøíklad ¾idovský problém je v Polsku mnohem vìt¹í, proto¾e a¾ doteï tkví kdesi pod povrchem. Bìhem války jsme o nich o¹klivì mluvili. Nìkdy jsme je sice chránili, ale jindy zase nièili. To je o moc smutnìj¹í téma. Znám k tomuhle problému výborný scénáø, na který nikdo nechce dát peníze. Stále na to nejsme pøipraveni. Je úspìch, ¾e o srpnu ´68 mù¾eme toèit, ¾e jsme dostali peníze, ¾e to bylo schváleno.


Maciej Stuhr

Narodil se 23. kvìtna 1975 v Krakovì. Polský herec, syn Jerzyho Stuhra, který je u nás znám pøedev¹ím z populárního filmu Sexmise. Od roku 1988 ztvárnil u¾ pøes tøicet filmových rolí, mimo jiné si zahrál ve snímku Olafa Lubaszenka Chlapi nepláèou (2000).
 
(Ale¹ Meèíø, „Pochopili to a¾ pozdìji”, www.metro.cz, 22.08.2008)